Vznik souboru lidových písní a tanců Stražišťan
Podnětem ke vzniku souboru byla stará pacovská tradice, svým obsahem a zaměřením zcela ojedinělá snad v celých Čechách. Bylo to Kozimbrské posvícení, které se s různými přestávkami koná až dodnes (můžete ho přijet shlédnout do Pacova na slavnostní otevírání zámku).
Něco o posvícení
Posvícení se slaví vždy v neděli po svátku sv. Vavřince, t.j. druhou neděli v měsíci srpnu, jako oslava zahájení sklizně ranných brambor – hlavní obživy chudých. Znamenalo to konec bídy a strádání. Brambory s cibulkou jsou také hlavním pokrmem posvícení, které vrcholí vždy volbou nového starosty pro pacovskou čtvrť, která má název Kozimberk. Nový starosta vždy přebírá od svého předchůdce kozimberské právo a dlabané dřeváky, v nichž zahajuje první tanec při veselici.
V roce 1968 byl organizátory Kozimberského posvícení požádán o vystoupení pacovský dudák F. Zajíc. O rok později zpívala za doprovodu dud skupina mladých zpěváků píseň o životě a práci kozimberských občanů, kterou pro tuto slavnost složil Ladislav Křížek.
To však ještě nebyl základ souboru, protože většina těchto lidí neprojevila o soustavnou souborovou činnost zájem. Později se podařilo utvořit skupinku zájemců, kteří měli zájem zpívat lidové písně. Byli to František Zajíc, Jaroslav Hejda, Václav Kukačka, Marie Holakovská, Melita Kolářová aJožka Hájková. Tito lidé dali základ prvnímu folklornímu souboru v Pacově.
Práce v pacovských podmínkách nebyla nikterak lehká. Nebylo kde zkoušet, nebyly kroje, nebylo ani odborné vedení. Na prvních zkouškách se nacvičovaly pouze dudácké lidové písně. Postupně soubor získával další zájemce i muzikanty. Aby bylo možné uskutečnit první vystoupení, vypůjčili si začínající členové kroje od táborských baráčníků.
Od roku 1972 převzal nad souborem patronát ZV ROH n.p. Strojobal závod Pacov, který zajistil finanční pomoc a umožnil zkoušet nejprve v budově závodu a později v sokolovně. První tance začal nacvičovat Jiří Taks (který je s námi dodnes), bývalý člen souboru Třebíčan. Zkušeností mnoho nebylo, avšak Okresní kulturní středisko v Pelhřimově ochotně zorganizovalo dvoudenní taneční školení pod vedením Míly Brtníka, vedoucího souboru písní a tanců Vysočan z Jihlavy. Školení bylo velice prospěšné a užitečné pro další práci po stránce taneční i hudební. Od tohoto okamžiku váže členy souboru s Mílou Brtníkem velmi dobré a srdečné přátelství, které se v dalších letech při různých příležitostech ještě upevnilo na základě oboustranné spolupráce.
Dalším velmi důležitým mezníkem v životě souboru byl rok 1977, kdy přichází Vladimíra Pechová s bohatými zkušenostmi z Prácheňského souboru písní a tanců ve Strakonicích. Ujímá se vedení taneční složky a choreografie. Soubor dostává novou tvář a nové pojetí lidového tanečního projevu. Její práce nebyla nikterak lehká. Znamenalo to pro ni seznámit se nejenom s repertoárem souboru ale především s poněkud odlišným charakterem folklóru na Vysočině.
Vznik Stražišťanských krojů
V roce 1978 se Stražišťan zůčastnil na pozvání Krajského kulturního střediska v Českých Budjovicíchsetkání jihočeských souborů v Chlumu u Třeboně, odkud si odvezl velmi cenné připomínky poroty, ve které zasedali vynikající odborníci jako manželé Rejškovi z Prahy, Josef Režný ze Strakonic a Zorka Soukupová z Českých Budějovic.
Právě na jejich popud vedení souboru zahájilo intenzivní studium všech dostupných materiálů o kroji, lidových zvycích a obyčejích našeho regionu. Byla navázána spolupráce především s Okresním muzeem v Pelhřimově, Městskými muzei v Pacově a Humpolci. Za veliké finanční podpory patronátního závodu a velmi obětavé práce všech členů souboru postupně vznikal kroj, který se v této oblasti nosil. Členové souboru nelitovali námahy a většinu krojových součástí si ušili sami. Tak soubor po stodvaceti letech obnovil kroj, ve kterém reprezentuje své město a svůj kraj. Jeho krása vyniká hlavně bohatou výšivkou na bílé sukni, což je zvláštností zdejší oblasti. Mužské kroje jsou obohaceny především vyšívanými koženými opasky.
Velká vystoupení Stražišťanu
Veliká a možno říci soustavná práce je věnována studiu dnes již téměř zapomenutých lidových písní především z pacovska, které byly zaznamenány panem Stanislavem Koubou a Josefem Kratochvílem. Mnoho těchto písní bylo jevištně zpracováno v lidových zvycích na pacovsku, např. Kozimberské posvícení, čepení nevěsty, stavění májů, soukenický masopust a další.
Koncem roku 1994 oslavil soubor Stražišťan 25. výročí svého založení. Jeho činnost můžeme hodnotit především tak, že je od samého začátku své činnosti důstojným nositelem lidové kultury svého města a kraje.
Soubor reprezentoval svůj kraj na folklorních festivalech:
- r. 1982 a 1984 na Mezinárodním folkloristickém festivalu ve Strážnici
- r. 1987 na 7 mezinárodním folkloristickém festivalu ve Schmalkaldenu býv. NDR
- r. 1994 na mezinárodním festivalu Malmö ve Švédsku
- dudák František Zajíc a Karel Kaštánek jsou dlouholetými účastníky Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích
Soubor Stražišťan hrál, zpíval a tančil zahraničním delegacím, které navštívili naše město: několika sovětským, delegaci maďarské, německé i švýcarské, v roce 2010 vytupoval zahraničním studentům.
V roce 1990 koncertoval Stražišťan na několika místech v okolí něměckého Zindorfu a Erlangenu.
V roce 1994 koncertovala muzika souboru v Norimberku.
Stražišťan se mnohokrát zůčastnil setkání jihočeských i horáckých souborů, vystupoval na výstavách “Jižní Čechy – země živitelka“
V roce 1980 na 4s. spartakiádě v Praze
Soubor mnohokrát vytupoval pro občany našeho města, pro důchodce po celé oblasti, pro závody i společenské organizace, při volbách do zastupitelských orgánů, na sjezdech rodáků, , na různých přehlídkách a slavnostech v Čechách i na Slovensku, pro nemocné v různých ústavech, tančil na zahájení bálů, na oslavách svátku matek, uskutečnil řadu vánočníh koncertů a snad jich ještě hodně uskuteční.
Stražišťan se v historii i fotil. Zde se můžete podívat na fotky Historická fotogalerie